čtvrtek 22. prosince 2011

středa 21. prosince 2011

Všechno špatně!

Vůbec se nám nedaří! Když pominu maličkosti, že nám odešel počítač, nejede auto, doma to vypadá jako po výbuchu. Včera pozdě večer jsem ještě Sárince žehlila šatičky a připravovala se na dnešní vánoční besídku. Moc jsem se na ni těšila a Sárinka letos také. Pilně doma zpívala koledy, letos bych snad uslyšela na besídce i její hlásek. Měla to být první besídka v nové školce. Moc jsem chtěla poznat ostatní děti a vůbec prostředí školky. Předávání dětí probíhá vždy jen mezi dveřmi, ani nevím, jak to ve školce  vypadá. Jaké děti tam vlastně chodí, poznat jejich výtvory, nasát atmosféru. Sárinka měla mít dokonce vlastní vystoupení. Na besídku si vybrala červené šatičky se třpytkami a moc se těšila. Bohužel, těšení trvalo zase jen chvíli. V noci se mi totálně pozvracela. Opět celá sedačka, všechny deky, ani jsme neměli pod čím spát.
Už je jí lépe a zase zpívá koledy. Nevím, jak ji vysvětlím, že už zase do školky nepůjde. Tak jako jí těžko vysvětlím, proč už nebude chodit ze školkou na bazén, protože školka nemá na provoz bazénu peníze. Koupání v bazénu milovala. Nějak pořád přicházíme o to, co máme rádi. Mám tady všechny ty pozvracené deky na zemi a vůbec se mi už nechce nic dělat. Začínám postrádat smysl toho všeho. Moc mne to mrzí. Já se opravdu těšila už od září. Člověk má v životě jen pár radostí a ani ty mu nejsou dopřány. Doufám, že už ta smůla skončí, protože já z těch letošních vánoc zatím vůbec nemám radost.
Na e-mail mi už chodí různá přání k vánocům a já zatím pořád jen úklízím zvratky místo zdobení stromečku. Já se k tomu snad letos ani nedostanu!!!!!

pondělí 19. prosince 2011

Vánoční přípravy

Zrovna moc nestíháme, ale co se dá dělat. Pár fotek ještě před nemocí.
                         Zkouška pečení, ale hotové zatím nic nemáme.




                                                Posilnění po práci.


 Vyrábění dárečků. Zatím máme jen 3 andílky, ještě nás čeká spousta práce.


                                       Zkouška pevnosti stromečků.

sobota 17. prosince 2011

Zvracíme

Ve čvrtek hodila Sárinka šavli přes půl obýváku. Pak následovalo nejmíň 10 zvracení, při kterých se úplně ztrácela. Skoro celou noc jsem nespala, museli jsem ji hlídat a hlavně pomáhat při zvracení. Druhý den jsem si vše musela pochopitelně vyzkoušet na vlastní kůži. Bylo to dost kruhé a hlavně nekonečné. Proseděla jsem celých 6 hodin na WC. Lukáška to chytlo někdy o půlnoci a protože se chudák nedostal na WC, utíkal automaticky ven. Pochopitelně to nestihl, takže pozvracel celou chodbu včetně botů. Naštěstí měl lehčí průběh, zvracel jen 3x. Takže máme před vánocemi pěkně vymalováno, lépe řečeno pozvracíno. Sárince je už lépe, už začala i trochu jíst. Se mnou je to horší, ale určitě zase bude líp. Říkám si to ale v poslední době nějak často. Od září jsem neustále nemocná, na pestrost nemocí si nemohu stěžovat. Před 14 dny jsem spadla ze žebříku, ale při té hrůze jsem měla velké štěstí, odnesly to jen potlučené nohy. Letos jsme se opravdu nenudili, doufám, že příští rok bude lepší. I když nevím, nevím, hned v lednu mám tři termíny k zubaři, takže tu bude pořád něco.....

pondělí 12. prosince 2011

Můj život...

Z čeho se skládá můj život.
Ze samého uklízení a přitom se bojím pozvat do našeho domu návštěvu.
Z nekonečného učení se Sárinkou, které přináší jen pochyby.
Ze samého tvoření a přitom jsme nic povznášejícího nevytvořili.
Z neustálého boje s časem a únavou.
Z křiku, který vychází z mých úst, ale nejsem to já.
Z nekonečných rozhovorů s mým přítelem, které nevedou nikam.
Z černých myšlenek, které se u nás stále početněji zabydlují.
Snažím se volat o pomoc, ale nikdo mne neslyší. Všichni nějak oslepli, oněměli, je to pohodlnější.

Má nálada vychází asi z nekonečného úklidu domácnosti, z pocitu osamění, z pocitů, že nic nemá cenu. Sárinka navíc začíná mít pocity úzkosti a pláče, což je dost skličující pro nás pro všechny. Začínám se bát.
Budou přeci ale vánoce a já bych se měla těšit a radovat....

pondělí 5. prosince 2011

Mikuláš, ztratil plášť........

Tak k nám dnes zavítali Mikuláš s andělem a čertem. V loňském roce jejich návštěva nedopadla moc valně. Lukášek hystericky brečel a Sárinka zase pro změnu všechny naprosto ignorovala. No hrůza. Letos mne oba mile překvapili. Lukášek se zbavil strachu a to přitom dnes donesl svou první červeně napsanou poznámku: "Bezdůvodně kouše spolužáka." Slíbili jsme mu, že čertovi raději nic neřekneme, tak byl v klidu. Sárinka taktéž překvapila. Vidinou sladkých dobrot dokonce i zazpívala, což na povel nedělá. Navíc čert byl hodně otravný, takže se divím, jak to mé děti vůbec zvládly. Já být v jejich kůži, tak jsem ještě teď pod stolem.

                              Spokojená Sárinka s nadílkou ze školky.
                                                Statečný Lukášek.
                                                 Čert hodně zlobil.
                                      Pečení perníčků s babičkou.



čtvrtek 1. prosince 2011

Adventní kalendář

Tak jsem dnes konečně vyhrabala a na poslední chvíli pověsila adventní kalendář. Moc se mi líbí, koupila jsem ho kdysi v sekáči. Plnit ho budu postupně, protože by Sárinka byla schopna všechny kapsičky vyprázdnit během jednoho dne. Lukášek má také nenechané ruce, bylo by po překvapení.